Ostrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

statutární město Ostrava
Pohled na Ostravu z vyhlídkové věže Nové radnice
znak vlajka
NUTS 5:	CZ0806 554821
kraj (NUTS 3):	Moravskoslezský (CZ080)
okres (NUTS 4):	Ostrava-město (CZ0806)
historická země:	Slezsko + Morava
katastrální výměra:	214,23 km²
počet obyvatel:	308 374 (31.12.2007[1])
zeměpisná šířka:	49°50'30.31″ s. š.
zeměpisná délka:	18°17'29.56″ v. d.
nadmořská výška:	208–334 m
PSČ:	702 00
zákl. sídelní jednotky:	265
místní části:	37
městské části / obvody:	23
katastrální území:	39
adresa magistrátu:	Magistrát města Ostravy Prokešovo náměstí 8 729 30  Ostrava info@ostrava.cz
primátor(ka):	Ing. Petr Kajnar (ČSSD)
www.ostrava.cz

Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do mírně teplé klimatické oblasti, která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Město o rozloze 214 km² tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije 317 tisíc obyvatel. Ostrava, sídlo krajského úřadu Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka. Vezmeme-li však v úvahu fakt, že velká ostravská aglomerace či konurbativní rozšířená správa regionu Ostravska má 796 000 obyvatel, vychází nám, že po velké pražské aglomeraci je tato druhou největší v republice.^[2] Hustota zalidnění je 1443 obyvatel na km². Ze severu na jih (Antošovice–Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice–Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km. Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze. Na území Ostravy leží čtyři městské památkové zóny.^[3]

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza.

Logo města Ostravy

Na zasedání zastupitelstva 24. září 2008 bylo schváleno a poprvé veřejně představeno nové logo města Ostravy, jehož autorem je Studio Najbrt. Logo se skládá ze světlemodrých písmen OSTRAVA doprovázených třemi vykřičníky v tmavomodré barvě.^[4]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Ostravy.

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka, vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky.

Po rozsáhlém kolapsu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od 30.6.1994 netěží) a rozsáhlou investicí do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.

Kostel sv. Václava v Ostravě

• 1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX.
• 1267 (29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna (1205?–1281)
• před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava
• 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad
• 1763: objev uhlí (údolí Burňa)
• 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)
• 1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele
• 1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské
• 1924 (29. ledna): vzniká Velká Ostrava
• 1930: postavena Nová radnice
• 1941 (1. července): pokračování integračního procesu města – připojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské Ostravě
• 1946 (28. června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou číslo 123/1947 Sb.
• 1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř
• 1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru
• 1955: ostravské studio Československé televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio na území Československa (i dnešního Česka)
• 1959: vznikla Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov
• 1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali
• 1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy
• 2000: vznik Ostravského (od roku 2001 Moravskoslezského) kraje se sídlem v Ostravě
• 2007: okres Ostrava-město rozšířen o některé okolní obce

Městské obvody v Ostravě

Podrobnější informace naleznete v článku Správní a územní vývoj Ostravy.

V současnosti tvoří Ostravu dle jejího statutu 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území.

Městské obvody v Ostravě se znaky

Vlajka	Městský obvod	Místní části	Katastrální území
	Hošťálkovice		Hošťálkovice
	Hrabová		Hrabová
	Krásné Pole		Krásné Pole
	Lhotka		Lhotka u Ostravy
	Mariánské Hory a Hulváky	Hulváky, Mariánské Hory	Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
	Martinov		Martinov ve Slezsku
	Michálkovice		Michálkovice
	Moravská Ostrava a Přívoz	Moravská Ostrava, Přívoz	Moravská Ostrava, Přívoz
	Nová Bělá		Nová Bělá
	Nová Ves		Nová Ves u Ostravy
	Ostrava-Jih	Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh	Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
	Petřkovice		Petřkovice u Ostravy
	Plesná		Nová Plesná, Stará Plesná
	Polanka nad Odrou		Polanka nad Odrou
	Poruba		Poruba, Poruba-sever
	Proskovice		Proskovice
	Pustkovec		Pustkovec
	Radvanice a Bartovice	Bartovice, Radvanice	Bartovice, Radvanice
	Slezská Ostrava	Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava	Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
	Stará Bělá		Stará Bělá
	Svinov		Svinov
	Třebovice		Třebovice ve Slezsku
	Vítkovice		Vítkovice, Zábřeh-VŽ